Rijen utekl rychle, zhebnul mi disk (uz si nikdy nekoupim SSD!) a i v parku bylo co delat. Navic jsem aplikoval civilizacni kuru, pac navrat do mestskeho zivota byl narocnejsi, nez jsem predpokladal…
Vratil jsem se akorat den pred dikuvzdanim, takze jsem hned zacal velice dobrou stravou pri rodinne seslosti (taknejak jsem tu adoptovanej). Pri konzumaci vselikeho masa, salatu a zakusku jsem vyresil i bydleni. Domluvil jsem se s kolegyni Karou, ze pokad ji to schvali synatori (cca 6, 12 a 16 let), tak se nastehuju k nim do baraku. No barak nejni asi ten spravnej nazev z pohledu stredoevropana, ale zakladnim potrebam naprosto vyhovujici. Asi barak a vubec styl zivota popisu jinda.
Civilizacni ocistna kura byla celkem prosta a nenasilna: do setmeni jsem delal a pak u vina koukal na filmy (tak 4 za vecer). Flaska dobryho vina vyjde levnejc nez 6 Budvaru ;).
Kolem desateho jsme v parku zavreli vodu a zacali zazimovavat, bohuzel je vodovodni rad udelan dost lemplovite, takze jenom zazimovat vodu je na cely den pro 3 lidi. Musi se cely rad vyfoukat kompresorem. S vodou park opustila Lyda i Randy, takze jsem se misto nich na par dni nastehoval do kancelare. Voda v zime tece jen v jednech sprchach a „salu“. Krom vymeny jedne vetve radu se ostatni prace daj pojmenovat uklid. Dva dny jsem s trakturkem (s celnakem) uklizel stoly a ohniste. Taky tem ohnistim mohli navarit delsi nohy, aby se snaze stohovaly, ale to je jen detail. A pak uz jen uklizeni listi, prorezani stomu, nektery jsme prorezali hned u zeme. Nejraci bych takle prorezal skoro vsechny, protoze to je „Poplar tree“, cili topol (nejspis Topol kanadsky). Je to pro park naprosto nevhodny strom… Krehky – takze se snadno lame, po kazdem vetsim vetru padaly vetve (zadny drobeckove) a dokonce po jedny bource se zlomily dva stromy. Nastesti padly do zazemi a ne na auta. Kvet – resp semena, kdyz odkvetou, je to v parku jak po snezeni. Problem je, ze je to extremne horlavy, takze se to musi kropit/splachovat, hrabat to moc nejde. Patnacteho jsem se presunul do baraku a tam mi definitivne chcipnul notas.
Pristup „To ze nejste paranoidni, neznamena, ze po vas nejdou!“ se mi opet vyplatil pri smrti disku. Ze se komp choval divne, jsem uz psal. Pustil jsem nekolik diagnostik nad SSD diskem a vsechny tvrdily, ze je OK. Kecaly vsechny! Zlaty klasicky disky, tam jde podle diagnostik predikovat odchod do kremikoveho nebe snaze. Predpokladaje smrt ntb (choval se mi stejne pred vymenou MB), jsem si udelal vylet do Edmontonu a koupil adapter SATA<>USB. Taky jsem si vzal na pouzivani stary ntb z parku. Musel jsem si pujcit jeste Kary, protoze adapter se choval divne a ja nemel dalsi SATA disk/port pro overeni zmetkovitosti adapteru. Takze druhy den jsem ho jel reklamovat. To slo v poho, kus za kus a behem deseti minut hotovo. Pak jsem uz jen vystal frontu na novej disk.
A jak se mi pak hodilo pravidelne zalohovani, za 3 hodky jsem byl schopen zase pracovat. Pravda, musel jsem sahnout i do sekundarnich zaloh, pac mi shodou okolnosti stehovali zalohovaci server do jine lokace a filesystem to zrovna nevydejchal… ale co, vse je jeste na tercialnim serveru! Plna obnova dat mi zabrala den, kvuli pomale lince od sekundarni zalohy. Nektera data jsem nezalohoval, nepodstatny mi prislo zalohovat treba fotky, co jsem tu udelal, ty rozumny jsou stejne na webu.
No a to je asi tak vsechno za rijen.
0 komentářů